Od roku 2010 jsme podnikli přes 300 dobrodružných cest do minulosti. Vzniklo přes 300 rodokmenů. Svědomitě zpracovaných historií rodů. V kapitolách a přílohách. Úhledně v knižní podobě.
Klienti si takový detailní typ rodokmenu oblíbili. Často si jím zpestřují chvíle v rodinném kruhu. Nebo rodokmenem obdarovávají své blízké.
Ukázky zpracování rodokmenu
Podle našich zkušeností chtějí zájemci o rodokmen před samotným výzkumem znát odpověď na 4 otázky:
POSTUPVyberte si rod, který toužíte detailně prozkoumat (Vy nebo ten, pro koho má být rodokmen dárkem). Otcovskou, mateřskou nebo jinou rodovou linii. A kontaktujte nás.
NÁŠ ÚKOLPonoříme se do období let 1600-1900. Zajistíme informace k historii Vašeho rodu. Objevené materiály důkladně zpracujeme. Každou generaci rodu přiblížíme v jedné kapitole a dokumenty s ní spojené přepíšeme do současné češtiny.
RODOKMENZpracování rodokmenu v knižní podobě, nejčastěji 15-20 stran textu a 30-40 stran příloh.
CENAV roce 2021 se cena za většinu takto zpracovaných rodokmenů pohybovala v rozmezí 7 až 12 tisíc korun.
Dobové texty jsou pro vytvoření rodokmenu klíčové. Proto je a jejich přepisy pokládáme za přirozenou součást rodokmenu. Seznamte se se třemi důvody, proč má smysl, abychom my přílohám rodokmenu věnovali péči a Vy pozornost.
Rodokmen je pro člověka zdrojem informací, faktů. Graficky vyvedený strom rodu Vám prozradí jména a základní biografické údaje předků. Kapitoly našeho zpracování Vám podrobně představí generace Vašeho rodu. Ale teprve v přílohách s kopiemi dobových textů a jejich přepisy objevíte dosud skryté detaily.
Tu si všimnete, že Váš předek získal křestní jméno po svém hlavním kmotrovi, který ho při křtu držel na rukou. Nebo v řadách kmotrů objevíte někoho z rodiny jeho budoucí ženy.
Anebo zjistíte, že Váš předek byl zaopatřen svátostmi umírajících několik týdnů před smrtí. Hned budete vědět, že nezemřel náhle. Zaujmou Vás roztodivná příjmení kmotrů, svatebních svědků nebo duchovních, kteří zápisy psali. Zkoušené a nezkoušené porodní báby. Přípisy duchovních o vystoupení předků z církve. Detail za detailem.
Neujdou Vám (upozorníme Vás na ně) chyby, kterých se pisatelé farních knih dopouštěli.
U gruntovních zápisů nevyjdete z údivu nad tehdejšími výrazy (lifruňk, voršouf…). Stejně rozpačití by byli naši předkové ze slov naší digitální doby.
Písmo v dobových záznamech
Představte si radomyšlského kaplana Jana Hrubého, jak v zářijovém dni roku 1770 usedá k farní knize. Právě pokřtil Vašíka Hlaváčka. Teď o tom pevnou rukou latinsky píše…
Díky dobovým textům poznáte, jak se dříve psalo. Jak vždy záleželo na osobnosti pisatele, co všechno v záznamu uvedl a jakým rukopisem vládl. Zatímco některé texty budou i pro Vás čitelné, u jiných se bez cvičeného oka neobejdete.
V přílohách rodokmenu možná zahlédnete kostrbatý rukopis vlastního předka. To když se na znamení souhlasu se sňatkem svého nezletilého syna nebo dcery podepsal k oddacímu zápisu.
Dobové texty Vám ukážou, jak se proměňovala podoba rodového příjmení v průběhu staletí. Psaná forma některých příjmení se v podstatě neměnila. Jiná příjmení se v textech vyskytují v četných variantách.
Kontrola správného postupu při tvorbě rodokmenu
Dokumenty obsažené v přílohové části rodokmenu poslouží i Vaší kontrole. Přesně uvidíte, odkud informace o Vašem rodu pocházejí.
Zároveň jsou dokladem toho, že pátrání po Vašich předcích proběhlo náležitě. Že jedna generace rodu správně navazuje na druhou.
Stejně jako pro přílohovou část rodokmenu je i pro textovou část stěžejní slovo INFORMACE. Detailní, srozumitelně podaná fakta o jednotlivých generacích rodu.
Ukázka ze zpracování historie rodu Mikynů Vám přiblíží, jak textová část vypadá. Seznámí Vás se stylem textu a rozsahem informací, které přináší. Text je výňatkem (5. generace rodu Mikynů) z rozsáhlejšího zpracování a obsahuje odkazy na jiné jeho části, zejména na část přílohovou.
Jiří Mikyna (1792-1859)
Dětství Jiřího Mikyny
Jiří byl posledním dítětem narozeným v manželství chalupníka Martina Mikyny a jeho ženy Anny Duspivové. Anna ho porodila ve zlivskéZliv, vesnice u Kácova, okres Kutná Hora. chalupě číslo popisné 5 za asistence Marie Pešoutové, porodní báby ze sousedství.
Pokřtěn byl 27. dubna 1792 v Kácově (příloha 19). O jeho raných letech zprávy nemáme. Ale podobně jako ostatní členy rodiny i Jiřího – jako čtyřletého – zachytilo sčítání lidu kácovského panství (viz předchozí kapitola).
Služba v armádě a sňatek s Marií Mášovou
Někdy po dvacátém roce života vstoupil Jiří Mikyna do armády. Nevíme, jak dlouho v ní sloužil; mohlo to být deset, ale i čtrnáct let. Jakmile se z vojny vrátil, rozhodl se oženit.
Za manželku si vyvolil Marii Mášovou. Marie pocházela z rodiny Jana Máši a jeho ženy Anny Zadákové. Jan Máša byl familiantemDědičný nájemce panské půdy. ve Střechově nad Sázavou. Nicméně po nějaký čas se živil také jako kácovský převozník (přívoz byl v Kácově zrušen až s výstavbou mostu přes Sázavu v roce 1916).
Anna Mášová porodila budoucí Jiřího ženu ve Střechově nad Sázavou v chalupě čp. 30. Křest novorozené dcerky provedl farář Xaver Titlbach 5. července 1799 (příloha 20). Duchovní sice do farní knihy zanesl křestní jméno Magdalena, ale v dospělosti ji matriční záznamy uvádějí jako MariiZáměna křestních jmen Marie, Marie Anna, Mariana, Marie Magdalena, Marina a Magdalena bývala dříve naprosto běžná..
Svatba Jiřího Mikyny, vysloužilého vojáka, a Marie Mášové se uskutečnila v neděli 28. června 1829 v Kácově (příloha 21). Ženichovi bylo 37 let, nevěstě bezmála třicet.
Kácov na začátku 20. století. O 80 let dříve se ve zdejším kostele konala svatba Jiřího Mikyny a Marie Mášové.
Bydliště a způsob obživy
Po svatbě žili manželé Mikynovi několik let ve Zlivu čp. 5, v Jiřího rodnéchalupěTou dobou v ní trvale bydlel Jiřího starší bratr Josef s rodinou.. Narodil se tu pokračovatel rodu Josef (12. února 1830) a syn František (15. července 1832). Posléze se rodina přestěhovala do Račíněvsi, kde se narodil syn Václav (4. dubna 1835, Račíněves čp. 25) a dcera Marie (27. listopadu 1839, Račíněves čp. 6).
Jak vidíme, rodina nikdy nepobyla dlouho na stejné adrese. To zcela odpovídá charakteru povolání, které Jiří vykonával. Byl totiž podruhemPodruhem se označovali lidé, kteří neměli vlastní bydlení, ani zemědělskou půdu. Najímali si je sedláci a za jejich práci jim neposkytovali finanční odměnu, nýbrž ubytování, stravu, případně drobný podíl z hospodářských výnosů. a ti velmi často měnili své bydliště. Podruhové tvořili v první polovině 19. století asi polovinu lidí činných v zemědělství. Jiří byl jedním z nich.
Závěr života
Zdá se, že mezi lety 1839 a 1859 se rodina Mikynova stále držela v blízkosti Kácova. Možná žila celých dvacet let nepřetržitě v Račíněvsi. Doklady o tom však chybějí. Nicméně oba manželé Mikynovi v Račíněvsi zemřeli.
Jiří Mikyna zesnul 1. listopadu 1859 v Račíněvsi čp. 25 (příloha 22) Bylo mu 67 let a za jeho smrtí stálo plicní onemocnění, patrně zápal plic. Už se nedožil svatby pokračovatele rodu Josefa, konané v květnu následujícího roku.
Vdova Marie Mikynová zemřela 22. prosince 1872 v Račíněvsi čp. 14 (příloha 23). Úmrtní záznam ji uvádí jako žebračku.
Jiří a Marie Mikynovi byli pochováni na hřbitově v Kácově.
poznámka / Vznik Račíněvsi souvisí se založením papírny. Roku 1737 ji zde (nedaleko od Kácova při řece Sázavě) nechala zbudovat kněžna Anna Marie Františka Toskánská (1672-1741), která v té době Kácov a přilehlé okolí vlastnila. Kolem papírny dala postavit domky, v nichž bydleli zaměstnanci papírny. Postupně domů přibývalo, až vznikla vesnička, jejíž jméno souvisí s hojným výskytem raků v blízkých sázavských vodách. Sem se rodina Mikynů ve 30. letech 19. století přestěhovala.
